Státní opera se po rekordně krátké tříleté rekonstrukci opět otevírá veřejnosti

9. Leden 2020

Velkolepý slavnostní koncert znovu po třech letech otevřel dveře Státní opery, která prošla generální rekonstrukcí. Symbolicky, v neděli 5. ledna 2020, přesně 132 let od jejího prvního otevření v roce 1888, zazněly tóny Mistrů pěvců norimberských Richarda Wagnera, pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery Karl-Heinze Steffense. Představili se významní sólisté Opery ND a SO a další čeští i mezinárodní hosté například Pavel Černoch, Eva Urbanová, Kateřina Kněžíková či slovenský basista Peter Mikuláš. Vystoupili spolu s Orchestrem a Sborem Státní opery. Diváci také viděli vynikající mladou norskou sopranistku Lise Davidsen, která v listopadu 2019 debutovala v Metropolitní opeře.

V průběhu večera mimo jiné zazněl Janáček, Smetana, Puccini, Wagner a mnoho dalších. Slavnostní večer přenášela v přímém přenosu Česká televize, ze záznamu pak ZDF a další evropské televizní stanice.

Smyslem rekonstrukce bylo vrácení Státní opery do původního stavu. Návštěvníci v hledišti by tak měli mít pocit, že se vrátili do časů habsburské monarchie do roku 1888. Do doby, kdy budova byla ještě Novým německým divadlem, které bylo otevřeno přesně před 132 lety. Ovšem zároveň bude technická část divadla tou nejmodernější. Tak se tu pod novou střechou setkají dva světy - ten minulý i ten dnešní. Přál bych si, aby se staronová podoba Státní opery stala právě místem setkávání různých světů, aby se v ní nescházeli stále jen titíž lidé, ale aby do ní začali chodit i ti, kteří třeba ještě nikdy v opeře nebyli, uvedl ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Mám radost z velké a odborně náročné práce řady spolupracovníků v divadle i u dodavatelů stavby, shrnuje ředitel Národního divadla prof. MgA. Jan Burian. Usiloval jsem o komplexní rekonstrukci Státní opery a ta je ve finále. Teď budu usilovat o její nový umělecký rozkvět v evropském kontextu. Národní divadlo se všemi svými scénami chce být uměleckou institucí, kam se diváci z domova i ze zahraničí budou chtít vracet, dodal.

CO SE ZMĚNILO

Státní opera prošla naposledy komplexnější opravou v 70. letech minulého století. Historická budova dostává nové jevištní technologie včetně unikátní točny. Ve druhém podzemním podlaží vzniká moderní zkušebna s vynikající akustikou, renovovány byly zkušebny, baletní, orchestrální i sborový sál a zázemí umělců. Provozní část budovy získává nový vzhled, byla osazena její skleněná fasáda. Na rekonstrukci budovy se podílelo mnoho restaurátorů, kteří vyčistili monumentální nástěnné malby Eduarda Veitha na stropě auditoria i vzácné fresky. V hledišti byla instalována nová křesla, inovací jsou individuální čtecí zařízení s variabilní možností titulků.

Státní opera v rámci rozsáhlé rekonstrukce dostala novou oponu. V průběhu posledních dvou let na ní pracoval umělecký ředitel sekce výroby Národního divadla Martin Černý ve spolupráci se studenty katedry scénografie DAMU. Opona vznikla v dílnách Národního divadla podle návrhu původní opony Eduarda Veitha, kterou návštěvníci viděli při otevření Státní opery (tehdy Nového německého divadla) v roce 1888. Za unikátním dílem se skrývá více než 1000 hodin pečlivé práce.
Originální opona Eduarda Veitha se záhadně ztratila v roce 1945. Nová opona nahrazue oponu akademického malíře Antonína Střížka, původně určenou pro nastudování Kouzelné flétny v roce 2002.

PLÁNY STÁTNÍ OPERY

V první polovině roku (3. dubna 2020) uvedeme ve Státní opeře inscenaci opery Král Roger Karola Szymanowského, nejvýznamnější osobnosti polské hudby první poloviny 20. století. V současné inscenaci bude režisér Mariusz Treliński na sofistikované fascinující scéně slovenského scénografa Borise Kudličky vyprávět příběh krále, který na cestě za poznáním čelí vnitřnímu boji mezi rozumem, pořádkem či křesťanstvím a instinktem, chaosem či hedonistickým životním stylem. Uvedeme v koprodukci s Národní operou ve Varšavě a Královskou operou ve Stockholmu.

Balet Národního divadla uvede v nově zrekonstruované budově Spící krasavici Petra Iljiče Čajkovského v choreografii slavné brazilské primabaleríny a choreografky Marcii Haydée. České premiéra se uskuteční 21. května 2020 za doprovodu Orchestru Státní opery. Diváci dále zhlédnou z baletního repertoáru tituly Marná opatrnost a Timeless.

Další premiérou souboru Státní opery budou Mistři pěvci norimberští skladatele Richarda Wagnera. Tato opera zazněla u příležitosti slavnostního zahájení provozu v tehdy Novém německém divadle (Neues deutsches Theater) 5. ledna 1888. Jedná se o zásadní titul v historii Státní opery, navíc Richard Wagner byl v prvních dvaceti letech po otevření budovy jedním z nejhranějších autorů. Mistři jsou jednou z nejnáročnějších oper, co do délky (4,5 hodiny), tak i co do požadavků na sbory.

Do Státní opery se po jejím otevření vrátí v novém obsazení oblíbená inscenace z loňského roku Fidelio, dále například kritiky oceňovaná inscenace Jiřího Heřmana Madama Butterfly, Aida či Nabucco. Toscu uvedeme v obnoveném nastudování inscenace z roku 1999.

Dramaturgie Státní opery musí mít kořeny ve své historii. Již od svého založení hrála významnou roli v evropském operním životě, absorbuje, ale také vytváří nejdůležitější umělecké impulzy té doby, vždy v dialogu s jinými evropskými operními domy, kde hostuje mnoho předních světových umělců té doby, říká umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen a dodává: Pro mě je velkou inspirací skladatel Alexander Zemlinsky. V letech 1911 až 1927 byl hudebním ředitelem Státní opery, tehdy ještě Nového německého domu. Zemlinsky byl velmi inovativní experimentátor a Státní opera pod jeho vedením dosáhla vysoké mezinárodní úrovně.

HOSTÉ SLAVNOSTNÍHO VEČERA

Na nedělní slavnostní znovuotevření Státní opery dorazil do Prahy i maďarský premiér Viktor Orbán. Své státy zastoupili diplomaté: USA, Německa, Rakouska, Francie, Polska, Maďarska, Izraele, Norska nebo Slovenské republiky. Účastnila se prof. Monika Grütters, státní tajemnice a pověřenkyně spolkové vlády pro kulturu a média. Českou republiku reprezentoval premiér Andrej Babiš, předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček, ministr kultury, ministryně financí, ministr průmyslu a obchodu, životního prostředí, zdravotnictví, ministryně spravedlnosti, práce a sociálních věcí, primátor Prahy, kardinál Duka, předsedové poslaneckých klubů nebo předseda odborových svazů Josef Středula. V hledišti se objevili ředitelé českých i světových operních a baletních domů, stejně jako osobnosti a mecenáši české kultury.

DOPROVODNÝ PROGRAM

Slavnostní otevření Státní opery předznamenal unikátní flashmob na Hlavním nádraží, pokračoval originálním videomappingem se zapojením automobilů projíždějících magistrálou

V pátek 13. prosince 2019 proběhla na největším pražském nádraží nezvyklá akce se sólisty Opery Národního divadla a Státní opery. Roman Janál, František Zahradníček, Josef Moravec, Pavel Švingr, Kateřina Jalovcová, Michaela Zajmi a Jana Horáková - Levicová se neobvykle sešli v brzkých ranních hodinách v nádražním vestibulu. Nečekala je však žádná společná cesta, ale unikátní vystoupení pro cestující čekající na spoj či náhodné kolemjdoucí. Sólisté v civilních a pracovních kostýmech vystoupili v krátkém koktejlu světoznámých árií za doprovodu piana. Videonahrávky od kolemjdoucích se šíří sociálními sítěmi. (Videoreportáž z flashmob: https://youtu.be/P-qV7gHh-rI)

Další předzvěstí očekávané události byla unikátní audiovizuální show na přední fasádě budovy divadla. Od silvestrovské půlnoci byla k vidění až do 5. ledna 2020.

Speciální videomapping (stejně jako flashmob na nádraží) iniciovali společně Národní divadlo a Raiffeisenbank, a. s., generální partner ND.

Realizátorem videomappingu byla umělecká skupina 3dsense, která využila specifického umístění divadelní budovy na rušné magistrále. Projíždějící vozidla se staly komponenty vzniklého generativního videomappingu. "Automobily projíždějící magistrálou před budovou Státní opery jako noty na pomyslných linkách notové osnovy svým pohybem generovaly na fasádu budovy unikátní videoprojekce, světelnou show a hudební dílo v reálném čase. Pozice, velikost a rychlost jednotlivých automobilů byla rozpoznávána z kamery umístěné na budově Státní opery. Data byla online zpracována a použita ke generování hudební skladby a vizuálním efektům," vysvětluje Jan Hrdlička z 3dsense. Aktivita byla také streamována na web www.statniopera.cz. Přenos videomappingu bylo možné v neděli 5. ledna sledovat i na velkoplošné obrazovce vedle Národního muzea.